NEVLÁDNÍ ORGANIZACE - NÁVOD K POUŽITÍ

Nevládní organizace u nás vznikaly od počátku devadesátých let minulého století jako výraz naděje v možnosti občanské společnosti a jako projev snahy začít ovlivňovat směrem zdola fungování politického systému.

Uplynulo téměř dvacet let a ukazuje se, že občanská společnost to nemá ani v nových poměrech nijak snadné a že možnost ovlivňovat fungování politiky směrem zdola zůstává i nadále spíše jen teorií. Nový politický systém, který funguje stále více jen jako nástroj k prosazování zájmů úzkých, navzájem provázaných skupin nové mocenské a ekonomické elity, prokázal vysokou schopnost neutralizovat občanskou aktivitu.

Jaké místo přisoudil tento systém občanským hnutím? Ty, které se mu zdají skutečně radikální, neboť by mohly ohrožovat něčí ekonomické zájmy (např. hnutí proti výstavbě dálnic), se snaží zcela vyřadit z podílu na rozhodování. Vybrané jednotlivce se snaží kriminalizovat. (autor tohoto článku je soudně uznaným ekoteroristou a mnozí další aktivisté jsou uráženi a ponižováni podobným způsobem).

Systém se snaží použít nevládní organizace především ve dvojím ohledu. Na poli zahraničně politickém mají sloužit jako jakýsi „hlas svědomí“, který vcelku spolehlivě maskuje reálné (a silně pragmatické) počínání mocenské elity. Nevládní organizace mohou svobodně kritizovat porušování lidských práv například v Číně, zatímco systém rozvíjí s touto zemí o to intenzivnější svobodný obchod. Nevládní organizace mohou vyjadřovat solidaritu s obyvateli subsaharské Afriky strádajícími hladem. Systém zatím o to více těží z výhod, které mu plynou z prosazování Programů strukturní adaptace, jež problém hladu v chudých zemích rozhodně neřeší, mnohdy naopak stupňují.

V oblasti zahraniční politiky mají neziskové organizace ovšem ještě i další použití. Slouží jako jakýsi předvoj k vysoce selektivnímu tažením proti momentálně nepohodlným režimům. Mají naprosto volnou ruku ke kritice poměrů v Bělorusku či na Kubě. (Autor tohoto článku neobhajuje nepravosti, pokud k nim v těchto zemích dochází.) Kritika poměrů v Turecku, Saudské Arábii, Pákistánu a dalších zemích, které jsou spolehlivými spojenci našich spojenců, není ze strany občanských hnutí žádoucí a občanská hnutí to v naprosté většině respektují. Mlčky tak souhlasí s Václavem Havlem, pečlivě udržovaným symbolem občanské společnosti, podle jehož vyjádření je mučení a popravy v Saudské Arábii prostě jaksi takovým tamějším zvykem.

K jinému využití mají sloužit nevládní organizace v oblasti vnitřní politiky. V době stupňujících se útoků prosti sociálnímu státu jsou stále více využívány k tomu, aby formou dobrovolné charitativní činnosti vykonávaly tu část sociální práce, kterou stát již nemůže a do budoucna ani nechce financovat. Tímto způsobem mají pomáhat zakrývat výraznou redukci daňového zatížení nejbohatších příjmových skupin, k němuž dochází v souvislosti se zaváděním takzvané rovné daně. Obětavost a nasazení občanských aktivistů jsou tak zcela cynicky využívány k zahlazování těch nejviditelnějších projevů sociální polarizace a marginalizace celých skupin obyvatelstva, k nimž vede současná politika.

Jan Keller